::
 ::




location :: root / communities & e... / Informační nomádi a community surfing

Informační nomádi a community surfing


Informace a svoboda projevu na internetu. Nové sociální struktury a formy komunikace. Každodenní boj o on-line existenci.


stíhání informací

V brzkých fázích vývoje internetu, době rozvíjející se konektivity byly informačními bankami ftp archivy většinou akademických institucí a klíčem k nim anonymní ftp a příkazová řádka textovéo terminálu. Nedá se říci, že by v téhle době panovala nějaká zvláštní svoboda informací. Existovaly hromady textů o drogách, undergroundové ziny, postmoderní texty, daly se najít Anarchist cookbook, Phrack. Mohla k nim ale jen poměrně úzká skupina lidí. Adresa FTP serveru se dala občas najít někde v tištěném časopise nebo náhodně získaném elektronickém textu a byla nutná znalost příkazů k jeho ovládání. Po krátké epizodě s hypertextovým systémem Gopher nastal 1995-96 boom sítě www. Začalo narůstat množství stránek ať už osobních nebo tematických, které bylo možné umístit na stále ještě většinou akademické nebo na vznikající freehosting servery. Snadno si lze odvodit, že na akademickém webu se očekávala informace typu CV - fotografie, údaje o profesních zájmech, projekty. ostatní info administrátoři neviděli rádi. Vzhledem ke grafické povaze www totiž najednou ve bylo vidět, zmizel login a heslo, informace dříve ukryté v síti byly najednou zcela nepopiratelně veřejné. Info na www muselo splňovat určitá pravidla serveru nebo instituce, kde bylo umístěno.
Provider freehostingu cenzuroval web asi ze dvou hlavních důvodů, a těmi byly bandwidth a stížnosti na nevhodný obsah od firem i jednotlivců s hrozbami soudních procesů. Rychle se vyprofilovaly okruhy nevhodných informací - porn, drugs, warez, hacking, cracks, návody na výrobu chemikálií, šíření rasizmu, fašismu ale i "jiný názor". Scénář byl jednoduchý. Autor připravil své stránky, nahrál je na server, dal o nich vědět, na jiných stránkách na ně vznikly odkazy, dozvídalo se o nich víc lidí. Protože byly veřejné, dříve či později se na ně dostal někdo, komu přišly jako nepřijatelné, příliš nabouraly jeho vidění světa, nebo administrátor mezitím sám zjistil ze statistik zvýšený přenos dat a nastal problém. Po hackerech, informačních osvoboditelích konce 80. let, vznikli informační nomádi, autoři stránek, hnaní ze serveru na server, protože na žádném se nemohli zdržet dlouho.

Liu Di, dvaadvacetiletá studentka psychologie z Pekingu, psala příspěvky v diskusních skupinách pod nickem stainless-steel mouse a když její oblíbený chatroom policie zrušila, založila si vlastní. Publikovala několik článků na on-line bulletin boardu, kde kritizovala vládní restrikce internetu a mj. vyjádřila sympatie webmasterovi uvězněnému za publikování článků týkajících se zakázaných témat, jako je demonstrace na Náměstí nebeského klidu v roce 1989. Policie ji zatkla za ohrožení státní bezpečnosti, prohledala její dům, zabavila počítač, poznámky a diskety. Její rodiče neví, kde je.

kyberdisent

Mezinárodní společnost Amnesty International loni veřejně obvinila přední americké výrobce a dodavatele počítačových technologií Microsoft, Sun microsystems, Cisco systems a další z toho, že dodali čínské vládě technologii umožňující omezování svobody projevu na internetu. Prozatímní vedlejší efekt nejrůznějšího omezování přístupu na internet a filtrování obsahu informací, které se dostávají k uživatelům a dalších restrikcí, je 33 zatčených za přenos podvratných informací a někteří z těchto zatčených jsou již po smrti. Ačkoli je cenzura internetu nejtužší v Číně a Barmě, hned v několika dalších zemích, jejichž velikost a informační infrastruktura v rukou státu to umožňuje, je přístup k internetu cenzurován na národní úrovni. Jsou omezovány a filtrovány protokoly na linkách vedoucích do zahraničí, internet je dostupný jen v kontrolovaných kavárnách, mailová komunikace je sledována.
V roce 2000 byl zavražděn zakladatel a šéfredaktor on-line deníku Ukrajinská pravda Georgij Gongadze, již několik měsíců před svým zmizením byl sledován státní policií. V Jugoslávii i v Británii měli problémy lidé, kteří publikovali na internetu informace o vojenských jednotkách nebo tajných službách. K cenzuře dochází ve většině zemí světa. I v zemích považovaných za demokratické, jako USA nebo UK, existuje systém klasifikace stránek a serverů podle nevhodnosti nebo nebezpečnosti. Ve veřejné knihovně si nemůžete prohlédnout web fotografa Helmuta Newtona, klasifikovaný jako sex/nudity, nemůžete si přečíst o fašismu. Proxy servery a vyhledávače obsahují seznamy nežádoucích slov a filtrují nevhodné stránky. Rozhodnutí je na providerovi, zaměstnavateli, bývá často svévolné a skryté. Není situace v Malaysii lepší v tom, že je cenzurováno prostě to, co odporuje zákonům? Reportéři bez hranic evidují desítky uvězněných kyberdisidentů a demonstraci (v Paříži!) za jejich propuštění rozehnala policie.

etoy.com - umělecký projekt, jeden z prvních na internetu vůbec, začal mít potíže se svojí doménou, když se tato zalíbila firmě podnikající v oboru online prodeje hraček a tvrdými soudními procesy doménu získala. Zajímavou dohrou je, že po splasknutí internetové .com bubliny firma zkrachovala a doména se vrátila zpět do rukou aktivistů.

DMCA a corporate culture

Free sites mají probléy a umírají, policie a korporace se naučily monitorovat web a nepohodlné stránky ukončit výhrůžkami ISP a hosting providerům většinou bez jakékoli opory v zákoně. Zbraněmi korporací proti svobodě projevu na internetu jsou WIPO a DMCA. Svěová organizace intelektuálního vlastnictví a neslavný americký autorský zákon Digital Millenium Copyright Act. Ty vpodstatě pracují pro velké korporace, protože jednotlivec si nemůže nechat zapsat celosvětově platnou ochrannou značku. DMCA už znamenal konec stovek internetovch rádií, ochranné autorské organizace ve spolupráci s distribučními společnostmi, nebo spíše pod jejich tlakem stíhají šíření hudby a filmů, ačkoli změna jejich obchodního modelu je po příchodu internetu nevyhnutelná. Soudní proces s Napsterem byl počátkem honu na čarodějnice. Vyvinuly se nové systémy sdílení souborů, jako Gnutella, překonávající centralizovaný a snadno napadnutelný model distribuovanou sítí. RIAA do nich nasadila špehy, stopuje downloady, rozesílá udavačské maily na stahovače providerům a soudí se s nezletilými dětmi i starci. Jediné, čeho docílí, je nová generace file-sharingu s ochranou uživatelů sofistikovanou sítí s vlastními routovacími mechanismy, kterou se může stát třeba Muse nebo jakýkoli jiný software. Z internetu se boj obrací zpět do obyčejného světa. Jsou omezovány parties, veřejné vystoupení, jsou snahy zabudovat ochranu proti neoprávněnému užití autorského díla přímo do technologie (přehrávače, projektory, paměťové karty).

anonymita

Publikování jistých informací, ale i jejich prohlížení, je riziko. Pro prevenci před hackery nebo viry byli ISP v USA donuceni k napíchnutí jejich systémových logů tajnými službami a policií, které díky tomu dokáží vysledovat z jakého telefonního čísla nebo místa se uživatel s hledanou IP adresou připojil a tak stopovat návštěvníky stránek, původ mailových zpráv apod. Je zajímavé, že významným výrobcem technologií pro dolování dat z logů je Microsoft, jehož OS a kancelářský software je pro viry rájem a bezpečnostní díry jeho internetových nástrojů jsou často nepochopitelné. Možná je to záměr, vedení Microsoftu nazvalo počítačový underground slovem darknet a pořádá přednášky o kyberterorismu, samozřejmě jako PR ke svým produktům a službám.
Obranou proti sledování, filtrování a firewallům se staly anonymní proxy, mailery a jejich propojení pro stížení sledování, ovšem ochranou diskutabilní, protože se lze domnívat, že se mezi nimi vyskytují i služby provozované právě těmi, koho zajímá komunikace, která má být skryta. Dá se také předpokládat, že šifrovací software, proti kterému vláda USA ještě na počátku 90. let silně útočila, je v současné době pouhý snake-oil, používající chabé šifry a obsahující spoustu zadních vrátek.
Zbraně proti stíhání informací se ovšem časem přirozeně vyvinuly. Je to něco, co by se dalo nazvat nelineární způsoby komunikace, vystoupení z mainstreamu, uzavřenost a vrstevnatost komunikace. Okénka vyžadující login a heslo se na diskusních serverech začaly objevovat nejprve z důvodů identifikace, aby příspěvky nebyly zmatené a bylo vidět, co kdo napsal. Většinou šlo hlavně o přezdívku a ostatní údaje nikdo nesledoval, někde ovšem začalo být nutné k registraci splnit určité podmínky. Způsoby vedení diskuse (hate, flame) některých lidí si vynutily funkce jako ban či formulování etických pravidel. Uzavřeného obsahu přibývalo a v dnešní době je většina kvalitních informací za zavřenými dveřmi, přes které není lehké se dostat. Jejich obsah tedy nejde scannovat roboty, přístup k nim vyžaduje osobní vztahy. Můžeme začít hovořit o komunitních sajtech, které mají své vstupní hry a rituály (typicky nový člen musí o sobě něco napsat a musí jej doporučit některý stávající člen), v otevřených systémech vzniky fóra s omezením přístupu jen pro známé. Aby bylo možné se bavit svobodně, existuje nepsané pravidlo, že z uzavřeného diskusního systému nelze bez souhlasu autora publikovat příspěvek jinde. Podobnou etiku odkazování a citací si vytvořili i bloggeři.

thing.net - newyorkská skupina umělců a aktivistů hostovala parodický site dow-chemical.com a jeho tvůrci rozeslali falešnou tiskovou zprávu, ve které Dow přiznala odpověnost za katastrofu v Bhopáu v Indii, kdy únikem chemickch látek přišlo o život 5000 lidí a v následujících letech dalších 150000 na následky zamoření prostedí. Tisková zpráa uváděla, že by Dow chtěla oběti odškodnit a odstranit následky, ovšem zájmy akcionářů jí v tom brání a také by to byl nebezpečný precedent pro další korporace v oboru, jako Exxon, Amoco, BP, Shell.Firma Dow následně udeřila DMCA stížostí na Verio, internetovéo providera celé sítě thing.net, dosáhla okamžitého odpojení na 15 hodin a thing.net dostal od Veria výpověď sedm let trvajícího kontraktu a 60 dnů na přesun k jinému providerovi. Doména dow-chemical.com byla přesměována na stránky firmy Dow.

technologické komunity

Začíná to u vlastního serveru. U vlastních počítačů v alespoň částečně volně přístupné malé firmě, grafickém nebo nahrávacím studiu. Větší komunity si vytváří silné informační portály, disponují vlastními kapacitami hostingu, internetovou konektivitou. Kontrola nad médiem umožňuje stanovit vlastní pravidla, vytvořit prostor odstíněný od zkostnatělého a bezúčelného konzervatismu, tvrdých ekonomických podmínek, blokujících alternativní projekty, licenčních ujednání a pravidel poskytování služeb... V komerční sféře se platí za vše, za informace, patenty, technologie, sebemenší kousek softwaru, za standardy i za použití určitého formátu. Vysoká technologická úroveň komunit jim dává šanci jisté finanční nezávislosti. Nedá se ovšem říci, že finanční otázka je růstovým faktorem komunit. Komunity nerostou na penězích, ale na lidech.
Můžmeme uvažovat dále. Vlastní bezdrátové spojení, telefonní spojení, vlastní software s otevřeným kódem, speciální operační systémy, šifrování krátkých zpráv, kryptografické autority, streamované rádio a video, víceuživatelské virtuální světy a hry, systémy pro sdílení výpočetní a úložné kapacity.
I silně technologické komunity od úderných demogroup po metropolitní WAN jsou málokdy skutečně na špičce vývoje. Jejich vybavení je spojení komerčně prodávaných součástí (žádná komunita dnes nedisponuje např. prostedky pro výrobu procesorů a jiných hardwarových komponent) a nezávislých technologií vyvíjených vlastními silami, přičemž úloha těch nezávislých je stále silnější. Zjednodušeně se dá říci - neumějí vyvinout nový algoritmus, ale umějí ho implementovat a použít. Ústředním principem proplétajícím se tímto procesem je hacking high-tech high-price zařízení nebo programů, vyvíjení obdobných lo-tech přístrojů z levně dostupných součástek DIY, Nahrazování komerčních programů a formátů opensource alternativami, využití technologie jiným způsobem než bylo zamýšleno, odstraňování ochranných mechanismů, reverse engineering, ripping, cracking. Na začátku byla myšlenka s revolučním nábojem - technologie dostupné pro všechny, to je teď už samozřejmé a nastal jednoduše každodenní boj o technologie, které ještě mohou svým vlastníkům vydělat peníze a tento boj v elektronickém prostoru nemá žádná pravidla, protože se rychle mění a klasické zákonodárství jej může těžko postihnout.

czfree.net - rozsáhlá WiFi síť bez oficiální řídící struktury, kterou tvoří desítky přístupových bodů s možností bezplatného připojení broadband technologií i omezeného bezplatného přístupu na internet. Části páteřních spojů jsou realizovány podomácku vyvinutými a oproti na trhu dostupným výrobkům za zlomek ceny vyrobenými laserovými pojítky 10mbit/s. Mezi autorem původního opensource návrhu Clockem a malou firmou Alphawave jednoho ze zakladatelů czfree vznikl licenční spor, když firma neposkytla k výrobku podle licence veškerou zdrojovou dokumentaci. Obvinění autora vyústilo ve vývoj proprietárního modelu laseru.

infokomunity

Vývojáři softwaru s otevřeným kódem tvoří jistou komunitu okolo idey vyjádřené licencí GPL, která kromě ekonomickéo aspektu má silný sociální náboj v pravidlech týkajících se kopírování. Ovšem otevřený kód podporují i firmy, které zjistily, že jim to přinese výhody, korporace, používají jej totalitní vlády i vojenské subjekty. Je absurdně příznačné, že nejrozšířenější distribucí Linuxu je čínská Rudá vlajka. Je tedy opensource komunita? Je to spíše už korporace, což se odvíjí od simplicity její myšlenky a její struktury. Post-industriální, post-moderní a post-kybernetická komunita má mnohovrstevnatější vztahy, více společných cílů, to, čemu se v době hippies říkalo vibrace.
Komunity jsou jednak vždy určitým způsobem uzavřené. Mají svoje mantry a vůbec zvukové informace, které je typicky sjednocují, u komunit grafického stylu jsou to komplexnější sítě vazeb, ale v nich vetší nezávislost, nebo také někdy odtažitost. Rysy informačních komunit jsou získávání nových informací, diskuse, vytváření názorových systémů, šíření alternativních informací, které jsou z mainstreamových médií vytlačovány nebo jsou v nich dezinterpretovány, osvobození informací, vytváření informačních bází a zdrojů s otevřenou licencí. Přirozeně se vyvíjející komunitní sajty obsahují často veřejnou vrstvu článků na úrovni obecně přijímané v ostatních médiích, dále pak pod různými systémy přístupových práv silné diskusní jádro, systém soukromých zpráv, deníky uživatelů nebo blogy, prostředky vyjádření vztahů mezi uživateli (karma, přátelé), prostředky vyjádření identity (ikonka, přezdívka, avatar atd.). Typ komunikace je ve smyslu úvah V. Flussera převážně stromový, na rozdíl od pyramidovéo schématu korporací a vlád. Na všech rovnách se diskuse rozvětvuje, všichni mohou reagovat, zakládat nová vlákna, nová fóra. Korporátní diskuse může mít stejné vlastnosti, výsledek je ale jiný. Pro mocenské schéma je diskuse iluzí otevřenosti, kde ti, kdo mají moc, výsledky přinejmenším nerespektují, zneužívají k vlastním cílům a interpretacím, nebo diskusi sledují pouze za účelem identifikace potenciálních odpůrců.
V komunitě je průběh a výsledek diskuse určující a argumenty se blíží konsenzu. Čím hlouběji, tím je komunikace komunity specifičtější. Jak uvádí Flusser, jsou moderní národní jazyky vpodstatě uměle vytvořené z mnoha lokálních v éře knihtisku, a to z ekonomických důvodů - protože umožňují vyšší náklad knih. Na internetu s nulovou cenou publikování textu se vracíme do před-literární doby orální komunikace s mnoha různorodými komunikačními kódy a slangy mýticko-rituálního původu. Ty se navíc rychle vyvíjejí a mění, což je další prvek ochrany komunikace kromě toho, že informace jsou silně kontextové, takže je nutné diskusi sledovat delší dobu.

indymedia.org - při demonstracích proti WTO v Seattlu 1999 CNN odvysílala zprávu, že policie proti pokojným demonstrantům nepoužívala gumové projektily. IMC, síť Independent Media Center podala jinou story. Zatímco reportéři CNN šli za policejními mluvčími a natočili jejich oficiální verzi, IMC, jejíž reportéři jsou skuteční lidé žijící v místech konfliktu, měla v ulicích přes sto fotoaparátů a kamer, na svém webu zveřejnila důkazy o gumových střelách a poskytla i video dokumentující použití policejních zbraní. CNN byla donucena korigovat svou zprávu a informovat o násilném konfliktu.

kreativní komunity

Faktory růstu komunit jsou kromě dostupné přenosové rychlosti a osobností také sny. Mít vlastní životní prostor, autonomní zónu pro jiné názory a myšlenky. Svůj klub. Svoji síť. Na internetu to není o fyzickém prostoru, ale o myšlení lidí. Komunity vznikají okolo hudebního stylu, soundsystému, vizuálního stylu. Dá se to vidět i opačně, že tyto styly vzniknou až jako charakteristický rys komunity. Díky ovládnutí (masového) média mohou bez finančních nákladů klasického promotion šířit jak zprávy o akcích, tak kreativní výsledek - hudební tracky a alba, komixy, videa, texty. Vzniká tedy jak autonomní skupina autorů, tak diváci. V každém případě setkávání, komunikační možnosti a odstranění bariér udává silnou akceleraci. Sub-kulturní potenciál propojených komunit je potom obrovský.
Jak podotýká Lev Manovich, tradiční členění na žánry podle média (fotografie, film, video) v kyberprostoru nemá smysl. Převodem na internet je vše nasamplováno do digitální podoby, čímž jsou některé (nové) vlastnosti akcentovány a jiné (tradiční) ztrácí význam. Hypertext, net-art a nové formy umění, postupy cut, paste, rip, remix jsou přirozenými informačními vzorci chování. Svoboda propojení čehokoliv bortí lineární způsoby vyjadřování a uvažování, interaktivita stírá a převrací role autor/divák. Je zajímavé si všimnout, že i dj a party kultura byla založena na sesazení hudebníka jako hvězdy ze stage mezi lidi, kde byl jednim z přítomných, peer-to-peer. Dnes si kdokoli může na internetovém rádiu vybrat co bude hrát, kdokoli může začít streamovat své vlastní hudební mixy. Poměr těch, kdo vysílají proti těm, co poslouchají neustále roste v kontrastu s klasickými médii s jedním vysílačem a masami zcela pasivních příjemců sociálního programování. Mluvíme o post-media i post-net kultuře. Kdo není na netu tvůrčí, neexistuje.

blízká budoucnost sémantického vesmíru

Net je textový a vizuální sémantický prostor, ve kterém se střetávají různé (navzájem nekompatibilní) názorové mapy. Tyto mapy jsou vztahovými sítěmi souvisejících pojmů, každá mapa je podložena nějakou ideji - otevřené sémantické mapy, understandable, forced (státní systém), mapy se zamlčenou nebo náhradní ideou (komerce), komunitní mapy, Každá vpodstatě vychází z nějakého spirituálního systému, často v postmoderním mixu (buddhistické myšlenky s pozůstatky křesťanství), obohacena politicko-kulturně-sociálními vlivy (studenti, punks, sharps, nazi, zewl) nebo oborem působnosti (programátoři, umělci, dealeři). Boj nastává v důsledku expanze sémantických systémů s imperativní (imperialistickou, často vydávanou za demokratickou) strukturou, které nejsou schopné v informačním organismu koexistovat ekologickým způsobem. Hranice mezi myšlenkovými územími se pohybuje na základě jednotlivých útoků, protiútoků a obrany. Dá se říci, že je v podstatě jistým ostřím, oddělujícím realizovanou budoucnost od marných snů. Hranice nebo fronta vzbuzuje představu linie, zde je to možná povrch mnoharozměrné struktury, měnící se, rostoucí, ustupující. Boj se neodehrává na jednom místě, ale ve všech uzlech sítě. Odezva v globálním elektronickém organismu je okamžitá, informaci okamžitě stíhá dezinformace, postoj komunity je v médiích diskreditován designed-komunitou, hlásající korporátní PR slogany, myšlenkové viry reprezentované např. kusem kódu se okamžitě lavinovitě šíří, vše se děje on-line. Někdo tomu říká infowar, někdo prohlašuje, že cyberspace hoří...
Čas imploduje. Čeká nás doba, kdy vývoj technologií, médií i přenos informací bude nepřerušený a nepřerušitelný. Informační technologie budou brzy připraveny generovat naši realitu v reálném čase. Kdo nebude připraven reagovat, ať už technologickou úrovní, nebo strukturální složitostí, bude vtažen do propracovaných pyramid závislosti korporací. Spousta lidí si tuto cestu volí dobrovolně. Někteří ne, jsou vnímaví a nebojí se jednat.

end of file

 

Comments





    visions :: homes :: register :: forgot password
kyberka  ars morta universum  Web Independant Manifesto