::
 ::




location :: root / media activism... / Umění a terorismus

Umění a terorismus


... koncept veřejné domény jako prostoru, kde se cítí občan bezpečně s svobodně je kontaminován prosakujícím pocitem nejistoty a strachu z útoku neznámého psychopatického monstra a teroristy, se kterým nás konfrontují každodenně masová media ...


Steve Kurtz je profesorem na fakultě umění na State University of New York's University v Buffalu a zároveň členem mezinárodně uznávané skupiny Critical Art Ensemble. ( http://www.critical-art.net) Od letošního května prožívá noční můru, úměrnou stupni růstu vlasteneckého nadšení a všeobecného honu na teroristy, do kterého se pustila administrativa George Bushe Jr ještě před útokem Al Kajdy na strategické budovy amerického státu.

Když 11. května zemřela na infarkt ve spánku manželka Steva Kurtze, policie, která přišla vyšetřovat její umrtí zavolala agenty FBI. Po pohledu na zařízení pracovny oznámili policisté podezřelé okolnosti, které by bylo vhodné v kontextu uplatnění Vlasteneckého zákona (The Patriots Act) prošetřit.

Během několika hodin FBI zatklo profesora Kurtze jako podezřeleho z bioterorismu, detektivové vyklidili a obklíčili celý blok, kde bydlí a a řetězová reakce americké verze politických procesů proti nepohodlným umělcům mohla začít

V následujících dnech pustili zadrženého z předběžné vazby, ale detektivové pečlivě probírali materialy a dokumenty skupiny CAE, prohledávaly knihovnu a poštu, včetně obsahu pevného disku a těla zemřelé manželky umělce a Zdravotní odbor v Buffalu uzavřel byt z důvodu údajného ohrožení veřejného zdraví.

Steve Kurtz se zabýval v poslední době mimo jiné uměním, které je zaměřeno na otázky aplikace vědeckých materiálů, na technologii, genetiku a obecně na biotechnologii. Poslední projekt CAE “ Free Range Grains”, zahrnuje i přenosnou laboratoř, kde lze testovat DNA u potravin, jejich složení a případnou úpravu genovou mutací.

Právě tento instrumentář spustil proces, který by čtenáři spíš očekávali kdesi v archivech o totalitárních rozmarech režimů běhěm studené války. Kupodivu precedens kriminalizace uměleckého projektu, zveřejněný ihned americkými i mezinárodními médii a odsouzený vědeckou veřejností, se americká justice nepokusila rychle potichu ututlat a zamést pod koberec, ale policejní a soudní řízení proti Kurtzovi naopak pokračuje. Před nekolika dny byl spolu s genetikem dr Robertem Ferrellem obžalován nikoliv již z bioterorismu, jak zněla první verze policie, ale z poštovního zločinu (mail and wire fraud) za který může být odsouzen až na 20 let nepodmíněně.

Nepravděpodobný scénář pronásledování společensky angažovaného umělce soudním aparátem demokratického státu je podle všeho podmíněn nevhodností aktivit skupiny CAE, jejich subverzivními projekty a kritikou americké exekutivy a militaristické doktríny. Není zanedbatelné, že aktivitám CAE se doposud dostávalo větší pozornosti a uznání v Evropě než v USA.

Kurtz pracoval s bakteriemi rodu Serratia marcescens a Bacillus globigii. Oba druhy nejsou podle specialistů životu nebezpečné, najdeme je v ovzduší, používají se při výuce v univerzitních laboratořích po celém světě. Co je však příznačné a zajímavé, že se objevují také v rejstříku výzumných týmů amerických vědců věnujícící se výzkumu biologických zbraní.
Podle genetičky Mary-Claire King z Washingtonské University, která jako první prokázala dědičnost rakoviny prsu, jsou "Kurtzovy materialy nebezpečné spíš politicky než fyzicky… používají vědecké myšlenky a osobité způsoby imaginace… podle mne se jedná o pedagogickou činnost. Nehrožuje ani v nejmenším národní bezpečnost. Spíš bych se cítila ohrožena, kdybych žila v zemi, kde by něco takového bylo vnímano jako ohrožení.
( http://www.tribnet.com/entertainment/story/5238040p-5173016c.html).

Na jaké skutečnosti měl nový projekt CAE upozornit? V první řadě na kontroverzní roli kterou hraje současná Bushova administrativa při financování a podporování výzkumu biologických zbraní a celkově na historii amerického experimentování s biologickými látkami a geneticky upravenými produkty. Podle teoretika médii Eugena Thackera napovídá pohled do nedávné minulosti, že přemrštěná reakce autorit na projekty CAE není vůbec náhodná.

Začátky moderního výzkumu biologických látek jako potencionální smrtelné a strategické zbraně v USA jsou spojeny s druhou světovou válkou, kdy byly založeny ve Fort Dericku paralelně s laboratořemi na výzkum atomové energie v Los Alamos (1942) laboratoře War Research Service. Byla to reakce Ministestva obrany na zprávy výzvědných služeb o horečných pokusech s chemickými a biolgickými látkami jako zbraněmi hromadeného ničení v Německu a v Japonsku.

Vítezný konec války znamenal, že se do amerického zajetí dostali nejen němečtí vědci a lékaři vyškolení v koncentračních táborech starého kontinentu, ale take tvůrci proslulého projektu Unit 731, který v Číně a Manžursku zahubil v letech 1932 až 1945 kolem 10 000 zajatců, jako pokusných králíků japonských vědců. Používali zde látky jako dýmějový mor, tyfus, sněť sleziná, neštovice atd.… Americká armáda nabídla svým bývalým nepřátelům za poskytnutí informací o výsledcích pokusů imunitu za válečné zločiny. Následujícící studená válka zaznamenala velmi rozsáhlý výzkum tajných (chemických, biologických a psychotropních látek), prováděných ve vzdálených a opuštěných oblastech obou supervelmocí. V USA trval výzkum a pokusy až do roku 1969, kdy veřejné mínění a média pod dojmem obrazových dokumentů z Vietnamu donutilo prezidenta Nixona vydat nařízení ukončit výrobu útočných biologických zbraní. Západní mocnosti (správně) předpokládaly, že SSSR ve výzkumu biologických látek pokračuje a tak byl zároveň založen Vojenský výzkumný ústav nakažlivých nemocí (US Army Medical Research Institute of Infectious Diseases - USAMRIID) kde pokračovaly experimenty na vývoj účinných prostředků proti možnému útoku biologickými látkami.

V roce 1972 podepsalo vice než 100 zemí, včetně USA a SSSR návrh dohody o biologických a toxických zbraních Biological and Toxin Weapons Convention (BWC) ustanovující “zákaz vlastnit a vyrábět biologické látky s výjímkou preventivních, obranných a dalších mírových důvodů”. Komise amerického senátu nicméně podává v roce 1975 prohlášení o memorandu CIA, kde je uvedeno, že americké programy obranných biologických zbraní skladují ve objektech budov Fort Derick velké zásoby toxinů jako je antrax, tuberkulóza, a další bojové toxické látky. Na dalším setkání dohody BWC se podařilo evropským státům prosadit návrh protokolu na posílení dodržování dohody formou mezinárodních inspekcí. Protokol je znovu projednáván v roce 1995 ale nakonec jej vláda USA odmítá ratifikovat. V roce 1998 prezident Clinton vyčlenil 60 milionů dolarů pro financování výzkumného projektu načasovaného na přípravy na první válku v perském zálivu, kdy výsledky experimentů s biologickými zbraněmi byly, nebo mohly být použity jednotkami NATO v útočné pozici.
A o dva roky později se podařilo prezidentu Bushovi jr. dlouhodobě znemožnit ratifikaci dohody o biologických zbraních , mimo jiné proto, že by “důsledky smlouvy mohly negativně ovlivnit výzkumný americký program obrany proti biologickému terorismu”. Krátce před útokem na WTC 11. září byla zveřejněna v New York Times fakta o tajných výzkumech CIA (project Clear Vision, Bacchus a výzkum na vakcíny proti sněti slezinné, prováděný na Battelle Memorial Institute v Ohiu) dosvědčující, že biologické a toxické látky hrají ve vojenské obranné strategii americké armády a CIA vedle dalších taktických zbraní důležitou roli.
Zesílené obranné mechanismy zavedené po útoku na cíle v USA a teroristických akcích s antraxem (US Patriot Act) pokračují během přijetí tzv. Bioterrorism Act (Public Health Security and Bioterrorism). Ten omezuje mimo jiné práva a autonomii některých klíčových vládních I soukromých vědeckých institucíí, kde dochází ke kontaktu s látkamii, které mohou být použity jako smrtící prostředek. Akt také omezuje zveřejňování vědeckých separátů, které mohou být použity na výrobu nebezpečných látek. V únoru 2003 prezident Bush oznamuje existenci projektu Bioshield, “soustředěného na výrobu a distribuci moderní a efektivní vakcíny proti možnému útoku biologickými a chemickými zbraněmi, nebo jinými nebezpečnými patogeny” a zároveň uvolňuje částku témeř 6 miliard dolarů na obranu USA proti hrozbě bioterorismu. Letošní rok požadoval prezident USA schválení dalších 274 miliónů na uskutečnění dalšího zpravodajského počítačového systému tzv. “ Bio-Surveillance Program”.
V perspektivě uplatňování podobné státní a vojenské doktríny je umělecká agitace Critical Art Ensemble pochopitelně vnímána jako sabotáž a stala se trnem v oku státním úředníkům a bezpečnostním složkám. Steve Kurtz může spoléhat jen na to, že americké justiční autority neztratily soudnost a zbytek nezávislých médií v USA rozvíří aféru, zamezující státnímu nádvladnímu poslat jej do vězení za virtuální zločin občanské neposlušnosti (to je ostatně jeden z titulů knih skupiny CAE).

Hájemství svobody slova, projevu a ochrany veřejné domény a uplatňování občanských práv je pochopitelně ohroženo virem postupující paranoi a strachu, která se šíří z mnoha ložisek násilí po celém světě. Relativní míra demokracie, svobody projevu a pohybu jsou privilegia, kterých si občané západního světa bezstarostně užívali na úkor našeho odkladiště zbraní a námezdní práce jakým jsou (minimálně od rozpadu bipolárního světa) země třetího světa. Tato privilegia jsou ovšem take onou pomíjivou a fragilní zónou, ke které jsou útoky sítí teroristů takticky a psychologicky zaměřeny.

Zároveń jde u případu CAE o jakousi modelovou situaci, která prokáže míru ohrožení akademické svobody, svobody slova a práva na informaci v současném diskurzu západní demokracie a funkci solidarity mezinárodní umělecké scény. Kdyby pracoval Steve Kurtz a CAE v Rusku, na Ukrajině, v Číně nebo v zemích na některém z dalších kontinentů, patrně by jej potkalo něco vážnějšího než obžaloba z “poštovní defraudace”. Na hranici legality a často v ohrožení života se pohybuje každodenně desetitisíce “neposlušných” občanů, aktivistů, novinářů, umělců po celém světě, kteří mají tu smůlu, že nepatří k privilegovaným, za které se postaví veřejné mínění a vlivná media.

Krátce po žalobě proti Steve Kurtzovi umístili na ulici dva studenti Fakulty výtvarných umění VUT v Brně jako součást svého klauzurního projektu dva malé objekty. Jejich zájmem bylo zjistit reaktivitu veřejnosti na miniaturní předměty, které mohou připomínat cokoliv, od senzoru, součásti veřejného osvětlení až po detonátor. Reakce byla skutečně až hysterická a afektivní a druhý den speciální jednotky policie odlepovaly opatrně ze zdi malinké sošky se žlutou nálepkou explosive a kriminálka zahájila vyšetřování proti neznámému pachateli.

Studentský projekt zafungoval jako lakmusový papírek a prokázal, že koncept veřejné domény jako prostoru, kde se cítí občan bezpečně s svobodně je kontaminován prosakujícím pocitem nejistoty a strachu z útoku neznámého psychopatického monstra a teroristy, se kterým nás konfrontují každodenně masová media. Nepopiratelný fakt, že každodenně na silnicích zahynou chodci pod koly vozidel a tak I pravděpodobnost, že mne přejede nákladní auto, je tisíckrát větší, než ohrožení možným teroristickým útokem je v psychologii mediální psychozy ohrožení zanedbatelný. Pravda je, že studenti FAVU svůj nápad nedostatečně připravili a nekonzultovali s pedagogy, ale trestní stíhání je v tomto případě podobně absurdní jako u případu “bioteroristy” Steva Kurtze.

Milos Vojtěchovský
Teoretik a historik umění
Pedagog na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně

 

Comments





    visions :: homes :: register :: forgot password
kyberka  ars morta universum  Web Independant Manifesto